Postřehy ze života.

Odpudivé křesťanství část 3.

10. 2. 2018 19:26
Rubrika: Církev | Štítky: Odpudivé křesťanství

Můžeme dnes očekávat podobné probuzení o jakém čteme ve Skutcích 2. kapitole? Pevně věřím, že ano. Není to tak, že my bychom chtěli, ale Pán Bůh to nechce. Je to obráceně. Bůh je připraven, ale my jsme často nepoužitelní. Asi bych měl hned na začátku o sobě napsat jednu podstatnou věc. Nepatřím k lidem, kteří vítají vše charismatické. Co tím myslím? Už jsem v životě zažil ledasco a jsem velmi opatrný k projevům, které se vydávají za moc Boží. Neodmítám uzdravovaní, proroctví a další dary, ale poměřuji je Písmem. Vím, že Bůh tyto dary církvi dával a nic nebrání tomu, aby se projevovaly i dnes. Ale minulost mě učí, že mnohé nadpřirozené projevy vydávající se za moc Ducha, neměli s Božím Duchem nic společného. Ale to by bylo na jiné povídání. Věřím na moc Ducha a jsem přesvědčen, že je to to rozhodující, co způsobí proměnu člověka a uschopní jej ke službě. Nakonec, to je přesně to co řekl Ježíš svým učedníkům:

 "Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní....... ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země." (Skutky 1:5.8)

Bez této moci Božího Ducha není možné následovat Krista jako jeho učedník. Právě tato moc proměnila bázlivé učedníky ve smělé zvěstovatele. Z ustrašených rybářů se stali později mučedníci.

Asi každý máme v Bibli některá místa, která nás zvlášť silně oslovují. Pro mě je to Lukáš 11. kapitola verše 5 - 13!

Místo, které popisuje to, jak je důležité našeho nebeského Otce prosit o Božího Ducha. Ten 13. verš říká: "Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!"

Proč máme prosit o Božího Ducha? Abych já něco prožil? Abych se já cítil dobře? Abych já něco měl? Abych konečně dostal dar uzdravování, prorokování, jazyků atd.? Ne! V tom příběhu je jedna velmi důležitá poznámka: " Řekl jim: "Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: 'Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.' (verše 5 - 6)

Proč mám prosit o Božího Ducha? Jaká je ta jediná správná motivace? "Protože jinak nemám lidem kolem sebe co dát!"

Nejde o mě! O můj prožitek! Jde o ztracené lidi kolem mě, kteří potřebují "živý chléb". A ten bez Božího Ducha nemohu nabídnout, protože jej nemám! Bez Božího Ducha nám zůstane jen teorie. Plno řečí! Ale jak říká jedno rčení: "Tvůj život mluví hlasitěji než tvá slova". A to je jedna z příčin, proč jsme jako křesťané nepřitažliví a dokonce mnohdy odpuzujeme. Nejsme totiž schopni jako křesťané žít.

Oheň v srdci může zapálit jedině Bůh, když jej o to budeme prosit. A prosit budeme tehdy, když nám na srdci budou ležet lidé které milujeme, chvějeme se o ně a toužíme je přivést k Ježíši, aby našli živý chléb po kterém už nebudou hladovět.

Mnozí lidé dnes mají všechno, po čem člověk touží. Nádherná auta, domy, luxusní dovolené, ....., ale uvnitř jsou prázdní. Nepřiznají to, ale cítí, že jim něco chybí. A tak zkoušejí alkohol, drogy, sex ....., aby nakonec zjistili, že tu vnitřní touhu neuhasili. Hledají, ale vlastně nevědí co. Nevidí smysl života.

Nemají právě křesťané to, co oni tak zoufale hledají? Měli by mít! A mělo by to na nich být vidět!

"Když viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem." (Skutky 4:13)

Mezi Ježíšovými učedníky a Ježíšem nebyl rozdíl. Oni jeli na stejné vlně! Tak jako hledající lidi přitahoval Ježíš, tak je přitahovali i učedníci. Způsoboval to Boží Duch. Chceme jej? Toužíme po něm? Pokud žijeme svůj soukromý křesťanský život, pak jej nepotřebujeme a vystačíme si s tím, co máme. Spíše budeme tyto snahy kritizovat, protože se cítíme ohroženi. Máme svůj komfort, své jistoty, ale život pod vedením Hospodina není o jistotách, které chceme. S ním máme jedinou jistotu. Že nás neopustí a bude s námi až do konce (Mat 28:20). A může nás vést cestami, na které bychom se báli nyní jen pomyslet. Ale pokud nás na ně vezme, dá nám moc, abychom to zvládli. Je to o odvaze následovat. Chceme to? Na to si každý musíme odpovědět sám.

Chci otevřít ještě jedno téma a to si nechám na zatím poslední díl. Je třeba hovořit o Duchovních darech a o tom, jak to funguje dnes. Jsem totiž přesvědčen, že je to další ze závažných důvodů, proč je křesťanství tam, kde je. Velmi úzce to souvisí s tím, o čem jsme hovořili nyní. A netýká se to jen toho, že jako církve nemáme moc co nabídnout a lidé se za námi nehrnou, ale také toho, že samotní lidé v církvi jsou unaveni, zmalomyslněni a často neochotni už cokoliv dělat. Když se dnes křesťanů v církvích zeptáte, jaké mají dary Ducha, co dostanete v drtivé většině za odpověď? A co byste odpověděli vy sami? Tak příště.

Zobrazeno 396×

Komentáře

jk-s

"Tak jako hledající lidi přitahoval Ježíš, tak je přitahovali i učedníci."

To je všechno hezké, ale samotný Ježíš moc dobře chápal už ve své době, že takzvaných hledajících není tolik, kolik si představují dnešní takzvaní křesťané :-)

I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích, aby `hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno´."
Mk 4,11-12

Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.
Mt 7,14




pastorblack

Nemusíme řešit, kolik je nebo není hledajících. Zkušenost mě učí, že velké množství lidí si řeší základní životní otázky. Ale odpověď nehledají v křesťanství, ale všude jinde. Těch důvodů může být hodně, ale fakt je ten, že pro mnoho z nich je dnes křesťanství mrtvé. Protože křesťané představují Boha jako mrtvého.

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz